|
|
Development and characterization of new dairy products with increased fiber and protein content
Smatana, Igor ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
The bachelor thesis was focused on the production and characterization of new dairy products with increased protein and fiber content. Ground wheat bran was used as the fiber source and wheat bran protein extract was used as the protein source. From an ecological point of view, it would be ideal if 100% of the raw material was used and nothing was left as waste. We tried to approach this by using the waste (by-product) that arises during the production of flour as an additive to dairy products. The theoretical part focused on the characterization of fermented and unfermented dairy products and their production, the nutritional value of proteins and fiber and the composition and benefits for human health of wheat bran, protein isolation from wheat bran and common analytical methods to determine rheological properties, viable cell numbers. water binding and sensory acceptability. Two basic dairy products were created, one fermented and one unfermented, and subsequently fortified with a source of fiber (wheat bran) and a source of protein (protein concentrate from wheat bran). All products were subsequently characterized for characterization. Water binding, rheological and sensory properties were determined. The fermented dairy product was also subjected to cytometric analysis to determine the number of viable cells. The experimental part describes the methods we use to prepare and characterize new products. After evaluating the measured data, options for optimizing the acceptability of products by consumers were proposed. The results showed that the organoleptic properties were negatively affected by the addition of wheat bran and protein concentrate.
|
|
|
Foodborne Staphylococcus Aureus: Identification and Enterotoxin Production in Milk and Cheese.
Hrušková, Vendula ; Španová, Alena (oponent) ; Kmet,, Vladimír (oponent) ; Kaclíková, Eva (vedoucí práce)
Foodborne diseases caused by bacteria are an actual issue worldwide. To produce food, which is safe for human consumption, data about food-borne pathogen virulence is required to complement the already existing knowledge about the bacterial growth and survival in food. There is also a growing need for rapid and sensitive methods to detect these pathogens. In this dissertation, the real-time PCR-based method for the detection of S. aureus in food using selective enrichment and the impact of environmental factors on S. aureus growth and enterotoxin production in milk and cheese are described. We developed a rapid and sensitive method for the detection of S. aureus in food using selective enrichment and a new species-specific real-time PCR. The method facilitated the detection of S. aureus on the next day after the sample reception. This method can be used for S. aureus detection as a faster, highly specific, and more sensitive alternative to the microbiological method. We investigated the effect of three different temperatures, 8°C, 12°C and 20°C on S. aureus growth and SED production in pasteurized milk and on growth, sed gene expression and SED production in Brain heart infusion. The experiments were performed in small-scale fermentors for six days and gene expression was followed by qRT-PCR. SED production was measured using Enzyme-Linked ImmunoSorbent Assay (ELISA). In BHI the growth pattern was the same at 20°C and 12°C but delayed in the latter. At 8°C there was no growth. In milk, growth was lower compared to BHI. sed mRNA was detected at 20°C and 12°C after 4 and 7 hours respectively in BHI and the production occurred during the exponential phase of growth. In milk the SED production at 20°C and 12°C occurred earlier in growth but a lower total amount was produced compared to BHI. At 8°C, there was no SED production like in BHI. The combined effect of low temperature, 12°C, and the presence of competing background microflora derived from raw milk on the growth of S. aureus and SED production in pasteurized milk was further investigated. An inhibitory effect on S. aureus growth and enterotoxin production was observed and the impact of competition was greater than the impact of low temperature. The enterotoxin production was low and correlated with the growth. By lowering the amount of competing microflora and increasing the inoculation level of S. aureus, only a slight increase in enterotoxin production occurred. In the next stage, two different cheese matrices were inoculated with S. aureus to simulate a post-contamination scenario in cheese manufacture. Samples were collected over period of 4 weeks. Critical food factors, like competing microflora and pH, which are responsible for down- and up-regulation of the virulence of S. aureus, were monitored. We tried to indentify if there are situations in which: (i) no growth but enterotoxin formation is observed, and (ii) growth and no enterotoxin formation occurs.
|
|
|
Stáj s dojírnou
Lenoch, Petr ; Hovořák, Dalibor (oponent) ; Hlavačka, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší projektovou dokumentaci novostavby stáje s dojírnou v zemědělském středisku v Horní Kalné v Královehradeckém kraji. Ve stáji bude ustájeno 340 krav. Stáj bude propojena s dojírnou spojovacím krčkem. Cílem je za jednoduchého technického řešení a za použití kvalitní technologie vytvořit velice dobré podmínky pro pobyt zvířat (welfare).
|
|
|
Sledování exprese fytoestrogenů do mléka a mléčných výrobků
Watzková, Jarmila ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Doležal, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Fytoestrogeny jsou v posledních letech velice intenzivně studovány, protože vykazují rozličné farmakologické účinky na zdraví člověka. Bylo např. prokázáno, že fytoestrogeny snižují riziko výskytu některých typů rakoviny (prsu, prostaty nebo střeva), působí v organismu jako antioxidanty a ovlivňují aktivitu některých enzymů. Kromě toho byla prokázána také řada pozitivních účinků sójových fytoestrogenů na zdravotní stav žen v menopauze, jako je např. snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění aterosklerózy nebo osteoporózy. Různě technologicky upravené sójové boby jsou významnou součástí krmných dávek zvláště pro vysokoprodukční dojnice, protože jsou cenným zdrojem energie a vysoce kvalitního proteinu i přes jejich možný negativní vliv na reprodukční procesy. Fytoestrogeny přijaté v krmné dávce jsou v bachoru dojnic hydrolyzovány a spolu s jejich metabolity jsou v tenkém střevě vstřebávány do krve. Z těla pak mohou být vyloučeny především močí nebo mlékem. Z tohoto pohledu se kravské mléko může stát zdrojem fytoestrogenních látek, především ekvolu v humánní výživě. Naproti tomuto, některé výsledky výzkumu poukazují na možná potenciální rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravě na zdravotní stav člověka. U některých věkových (kojenci a malé děti) a skupinových (vegetariáni) kategorií může být příjem fytoestrogenů v potravě nežádoucí. Podle názoru většiny odborníků příznivý vliv na lidské zdraví převažuje nad možnými riziky. Přesto však rizika spojená s příjmem fytoestrogenních látek v potravinách není možné přehlížet, a proto fytoestrogeny zůstávají i nadále aktuálním problémem na poli vědeckého výzkumu.
|
|
|
Srovnání aromatického profilu kozího vs. kravského mléka
Pospíchalová, Alžběta ; Saláková,, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním aromaticky aktivních látek v kozím a kravském mléce. Je sledován obsah aromaticky aktivních látek ve vzorcích kozího a kravského mléka, které byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. V teoretické části je mléko charakterizováno, je popsána jeho tvorba v mléčné žláze dojnic, jeho složení včetně přehledu aromaticky aktivních látek, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, vady mléka a jsou popsány rozdíly mezi kravským a kozím mlékem. Dále je popsána plynová chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce na tuhé fázi v tandemu s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části bylo 13 vzorků kozího a 8 vzorků kravského mléka podrobeno analýze metodou HS–SPME–GC–MS. Vzorky byly analyzovány čerstvé a po tepelném ošetření. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 78 těkavých látek, z chemických skupin byly nejvíce zastoupeny ketony, z hlediska obsahu aldehydy, alkoholy a karboxylové kyseliny. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu i v obsahu identifikovaných sloučenin, v kozím mléce bylo celkem 64 a v kravském 48 těkavých látek.
|
|
|
Vliv parametrů sýřeniny na vybrané ekonomické ukazatele výroby sýrů s bílou plísní
Pavlíčková, Žaneta ; Zemanová, Jana (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce bylo sledování vlivů na ekonomickou stránku výroby plísňových sýrů Hermelín v Pribině, spol. s r.o. Cílem bylo určit závislosti odchylek ve vlastnostech výrobního kravského mléka a z něj vzniklé sýřeniny a jejich ekonomické dopady. Za tímto účelem se prováděly rozbory sýrařského zrna, syrovátky a čerstvě naformovaných sýrů. Tyto vzorky byly odebírány i analyzovány přímo při výrobě sýru v sýrárně. Dalším úkolem bylo pokusit se navrhnout rychlou provozní metodu pro stanovení míry vytužení sýrařského zrna. To je faktor teoreticky závislý na sýřících vlastnostech mléka a indikující ztráty cenných komponent ze sýřeniny do syrovátky. Vytužení zrna společně s těmito ztrátami potom mohou zapříčinit negativní odchylky finálních produktů od požadovaného standardu, zejména v parametrech potřebných pro vstup sýrů na trh, jako je sušina, váha nebo obsah tuku. U výrobního pasterovaného mléka se nejvíce pozornosti věnovalo syřitelnosti a jejímu vlivu na následné fáze výroby i na finální produkt. Syřitelnost je základní technologická vlastnost mléka podílející se na kvantitativní i kvalitativní produkci sýrárny. Bylo dokázáno že syřitelnost mléka je významně ovlivněna jeho titrační kyselostí, při podrobení výsledků statistické analýze se tento vliv ukázal jako vysoce průkazný (P
|
|
|
Mléko a mléčné výrobky a jejich význam ve výživě
Šubertová, Hana ; Vítová, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této práce je rozbor složení mléka, jeho vznik, původ a místo tvorby a dále zhodnocení prospěšných i škodlivých vlastností mléka. Dalším aspektem této studie je důvod, proč bychom měli mléko konzumovat a zda je vůbec zdraví prospěšné. V následující částí práce je vypracování literární rešerše, jak mléko a různé výrobky působí na lidskou výživu a seznámení se s problémy konzumace mléka. V další části mé práce je popsaný průběh „cesty mléka“, tedy co všechno se děje s mlékem, jako výrobní surovinou, děje, jak probíhá technologie výroby a zpracování mléka, mléčných výrobků a polotovarů. Dále porovnání mých naměřených údajů s normovanými údaji, nebo s údaji na obalu.
|
|
|
Analýza vybraných prvků v mléce technikou ICP-OES
Sekaninová, Renáta ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá elementární analýzou mléka. V teoretické části je popsána obecná charakteristika mléka, terminologie se základní legislativou a klasifikace mléka. Velká část je věnována chemickému složení, obzvláště popisu minerálních látek vybraných k analýze v experimentální části. Zmíněny jsou také možnosti elementární analýzy a příprava vzorků pro metodu ICP-OES provedená jinými autory. Stěžejní je popis optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, techniky, jež byla použita pro účely této diplomové práce. Experimentální část se zabývá přípravou vzorků, postupem analýzy a následně zpracováním naměřených výsledků. Cílem experimentální části bylo porovnat koncentrace analyzovaných prvků mezi jednotlivými druhy mléka. K analýze byly použity vzorky 15 druhů mlék, jenž byly stanoveny metodou ICP-OES. V diskuzi byly výsledky porovnány s jinými autory.
|
|
|
Stanovení mikroprvků v mléce pomocí ICP-OES po extrakci technikou DGT
Habartová, Aneta ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením mikroprvků (Cd, Co, Cu, Fe, Mn, Ni, Pb a Zn) v mléce pomocí optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) po extrakci technikou difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) za použití sorpčního gelu obsahujícího sorbent Chelex 100 a agarózového difúzního gelu. Optimalizace techniky DGT v modelových roztocích kovů proběhla pomocí doporučovaných základnách testů. Poté byla ověřena výkonnost techniky DGT v matrici zředěného mléka. Při analýze reálného vzorku mléka byl stanoven pouze Zn o koncentraci 3,74 ± 0,02 mg/l. Ostatní mikroprvky v připraveném eluátu byly na hranici nebo pod limitem detekce instrumentální metody. Dosažené výsledky byly porovnány s analýzou mléka po mikrovlnné digesci na ICP-OES, avšak i tyto výsledky se nacházely pod limitem detekce přístroje. Naměřen byl pouze Zn o koncentraci 3,91 ± 0,16 mg/l. Pro budoucí analýzu vybraných mikroprvků v mléce technikou DGT je třeba další optimalizace prekoncentrační techniky, příp. použití citlivější instrumentální metody.
|
|
|
Nutriční složení různých druhů mléka
Viznerová, Veronika ; Punčochářová, Lenka (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo porovnání vybraných metod úpravy mléka pro prvkovou analýzu technikou ICP-OES. Pro validaci metody byl použit certifikovaný referenční materiál ERM®-BD150, který byl upravován pomocí mineralizace, přídavku činidel a pomocí disperze. Nejvyšší výtěžnost vápníku při validaci byla stanovena na 90,6 ± 8,6 % při přídavku činidla Triton X-100. Při analýze draslíku byla stanovena nejvyšší výtěžnost 89,5 ± 5,2 % mokrým rozkladem. Nejvyšší výtěžnost hořčíku byla stanovena na 120,1 ± 1,1 % po mikrovlnném rozkladu. Nejvyšší výtěžnost sodíku byla stanovena na 104,4 ± 4,8 % pomocí mokrého rozkladu a nejvyšší výtěžnost fosforu byla stanovena na 98,6 ± 4,5 % prostým ředěním. Na základě výsledků validace byly vybrány vhodné metody pro analýzu reálných vzorků mléka (mokrý rozklad, kyselá disperze, přídavek činidla Triton X-100). Pro analýzu byly použity vzorky čerstvého kravského, kozího a ovčího mléka z domácího chovu. V kozím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace většiny prvků, a to konkrétně vápníku na 1 733 ± 126 mg.kg-1, draslíku na 1 840 ± 39 mg.kg-1, hořčíku na 252 ± 77 mg.kg-1, mědi na 1,41 ± 0,56 mg.kg-1, manganu na 0,54 ± 0,26 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V ovčím mléce byly stanoveny nejvyšší koncentrace sodíku na 515 ± 90 mg.kg-1, fosforu na 1 440 ± 100 mg.kg-1 a zinku na 7,98 ± 1,33 mg.kg-1. V kravském mléce bylo stanoveno nejvíce železa a to 5,27 ± 1,59 mg.kg-1. Pro analýzu ICP-OES se jeví jako nejlepší metoda úpravy vzorku použití kyselé disperze, jelikož koncentrace naměřených prvků byly nejvyšší. Spolehlivě však byly naměřeny pouze makroprvky a zinek a pro stanovení dalších biogenních prvků by bylo vhodnější zvolit citlivější techniku nebo prekoncentraci analytu ve vzorku.
|
host ::
RSS.